Baráž o extraligu – 8-ball

Letošní baráž o extraligu v osmičce přinesla malé zemětřesení. Ze 16 extraligových hráčů, kteří museli o setrvání v extralize bojovat, svou úlohu úspěšně zvládla pouhá polovina z nich. Výměna celé jedné čtvrtiny extraligového startovního pole svědčí o zcela zjevném nárůstu výkonnosti hráčů v oblastních soutěžích.

Tím vůbec nesnižuji význam varovného úbytku zájmu o závodní pool mezi dětmi. Tvrdím však již nejméně tři roky, že výkonnost první stovky našich hráčů v průměru velmi zřetelně roste. Když vezmeme v úvahu, že průměrný věk této první stovky hráčů je hluboko pod třiceti lety věku, vidím budoucnost našeho poolu v nejbližších letech velmi optimisticky. Několik současných čtyřicátníků v naší širší poolové špičce svědčí o dlouhověkosti špičkového výkonu hráčů. Pohled do světa za rámec republiky tuto okolnost ještě zdůrazňuje.

Kdo se tedy do extraligy vrátil, kdo odešel a kdo nově přišel? Jména uvádím v abecedním pořádku:

Návrat: Zaid Al Tamimi, Adam Houdek, Miroslav Keleman, Vojtěch Kočí, Petr Kokoška, Tomáš Sedliský, Jan Škvor, Jan Vyhnánek

Odchod: Marcel Dirn, Miro Dorobant, Pavel Halamka, Tomáš Kopecký, Jan Maděryč, Ladislav Papež, Jiří Stehlík, Jakub Zilvar

Příchod: Tomáš Čermín, Miroslav Kraušner, Robert Procházka, Jan Šafařík, Milan Šperl, Tomáš Vančura, Tomáš Wurdak, Štěpán Zabloudil.

Mezi “navrátilci” není žádné jméno překvapením. Mezi odchody jde ve třech případech o odstoupení ze soutěže (Dirn, Stehlík, Zilvar), ve zbývajících případech většinou chyběla pro udržení potřebná špetka štěstí. Mezi letošními extraligovými nováčky zaujal návrat mezi elitu po letech od veterána Zabloudila, rozšíření extraligového záběru u Kraušnera, Procházky a Šperla i debut Čermína s Wurdakem. Pánové Šafařík s Vančurou se dlouhobobě pohybují na rozhraní extraligy s baráží. Přejme jim, aby se v extralize víc než ohřáli.

V. Hajdovský